Odpusť mi…………

18. února 2011 v 0:14 | Kotaichi Mitsuzuki
            Odpusť mi…………


Sasukeho pohled:
Odpusť mi prosím……říkám si v mysli,když se na tebe teď dívám. Odpusť mi,že jsem ti zlomil srdce. Odpusť mi,že jsem tě kdysi urážel. Odpusť mi prosím vše,co jsem ti za celý tvůj život udělal. Kéž bych to mohl změnit….vzdychnu si a pohlédnu na tvoji bezstarostnou tvář. Našel jsem tě před pár dny úděsně zraněnou. Měla jsi život na krajíčku. Jsi bojovnice a máš silnou vůli,takže si se z toho dostala. Minuty a hodiny ubíhají a já čekám,kdy se konečně otevřou tvé oči a já uvidím ty dva překrásné smaragdy. Pomalu,ale jistě mi klesají víčka a i proti mé vůli usnu.
Pohled Sakury:
Otevírám oči. Cítím vedle sebe něčí tělo. Snažím se sednout si,ale nejde mi to. Bolí mě příšerně břicho a hlava. Vzpomínám si,že mě napadli ninjové a zranily mě. Kdo mi pomohl? Překonám tu příšernou bolest a sednu si. Pohlédnu na osobu spící vedle mě a překvapením přestanu dýchat. Tím pádem jsem se začala dusit a chrchlala jsem jak starý hrnec. Asi ho to vzbudilo. Podíval se na mě se šťastnou? Ano,se šťastnou tváří.
Sasukeho pohled:
Probudila se! Křičela mám mysl. Konečně. Vypadala zmatená a ani se jí nedivím.
,,Jsi v pořádku?ˮ zeptám se jí
,,Celkem jo.ˮ usměje se
,,Vážně?ˮ zeptám se a pro jistotu jí šáhnu na čelo. Je příšerně teplé. ,,Vždyť máš horečku!ˮ
,,Je mi dobře.ˮ zašeptá slabě,ale je na ní vidět pravý opak
Zvednu se a jdu pro studenou vodu. Když jsem se vrátil,už spala. Slzy měla na krajíčku a vypadala zuboženě.
Dal jsem jí obklad na čelo a chytil jí za ruku. Opět mě přepadla únava a já usnul vedle Sakury.
Brzy mě,ale probudilo trhnutí ruky. Podíval jsem se vedle sebe na Sakuru,které se zdál nejspíš hrozný sen. Prudce si sedla a vykřikla.
,,Jsi v pořádku?ˮ zeptal jsem se pohotově
,,Ne.ˮ zašeptala potichu,ale i tak jsem ji slyšel. Vzal jsem ji za ruku a objal jsem ji.
,,To bude v pořádku.ˮ utěšoval jsem ji a hladil po zádech. Skutečně se po pár minutách uklidnila. I horečka ji přešla.
,,Nemáš hlad?ˮ zeptal jsem se jí
,,Trochu.ˮ
Usmál jsem se a šel jsem jí udělat něco k jídlu.
Pohled Sakury:
,,Sakuro,co to děláš????????
Vždyť je to nepřítel!ˮ křičelo na mě moje vnitřní já,ale já ho neposlouchala. Pořád jsem Sasukeho milovala a tenhle fakt,už nic nezmění. Zaskočilo mě jeho chování. Ale asi se změnil. Ne asi,ale určitě. Je na mě milejší a DOKONCE
se i USMÍVÁ! Najednou jsem ucítila vůni teplého jídla. Dveře s otevřely a dovnitř vešel s táckem jídla,ze kterého se kouřilo.
,,Tady máš.ˮ usmál se
Nedalo mi to a musela jsem se ho zeptat. Teď nebo nikdy.
,,Můžu se tě na něco zeptat?ˮ
,,Jen do toho.ˮ
,,Proč si mi pomohl?ˮ
Určitě se zamyslel jestli mi to povědět nebo ne.
Sasukeho pohled:
Nevěděl jsem jak jí na tu otázku odpovědět. Rozhodl jsem se,že jí nebudu lhát. Ničemu by to nepomohlo.
,,Nemohl jsem tě tam nechat.ˮ
,,Proč ne? Už dávno nejsme kamarádi,ale nepřátelé.ˮ
,,Jenže já to cítím naopak. I když nejsme přátelé,záleží mi na tobě.ˮ
,,Zvláštní. Před pár lety jsi byl jiného názoru.ˮ
,,Máš pravdu,ale chybami se člověk učí. Kdybych neodešel,nepocítil bych,jaké je to být bez přátel. Změnil jsem se.ˮ
,,To vidím.ˮ povzdychla si a usmála se
Usmál jsem se na ni taky. Úsměv jí moc slušel.
,,Sluší ti to,když se usmíváš.ˮ vypadlo ze mě. Překvapeně se na mě podívala.
,,Děkuji ti.ˮ usmála se nakonec
,,Nemáš za co kvítku.ˮ usmál jsem se a políbil ji na čelo. Unaveně si zívla.
,,Odpočiň si.ˮ řekl jsem jí a odešel jsem
Pohled Sakury:
Tohle je úplně jiný Sasuke než ten,kterého jsem znala. Tenhle je milejší a dospělejší.
,,A taky víc sexy že?ˮ křiklo na mě moje vnitřní JÁ.
,,Hm,to taky.ˮ
,,Já to věděla!ˮ
Řekl mi kvítku a políbil mě na čelo? O tom se mi nezdálo ani ve snu! Byla jsem,už hodně unavená a tak jsem šla spát.
Zdál se mi hrozný sen. Zdálo se mi,že zabili Sasukeho. Že Itachi zabil Sasukeho! Probudila jsem se s výkřikem,který určitě musel vzbudit Sasukeho. Měla jsem štěstí,že spal opět vedle mě a tak mi byl na blízku.
,,Zdálo se ti něco hrozného?ˮ zeptal se
,,Ano.ˮ špitla jsem
,,To bude dobré.ˮ
,,Ne,zdálo se mi,že tě Itachi zabil!ˮ
,,Neboj se. Itachi je už dávno mrtvý.ˮ řekl mi a já se už netřepala jak ratlík. Musel mít ze mě beztak srandu.
,,Jsem snad tolik vtipná?ˮ zeptala jsem se ho,když se potichu smál
,,Ne,promiň kvítku.ˮ omluvil se mi
,,Já se z tebe jednou zblázním.ˮ řekla jsem mu
,,Já si myslel,že už jsi se do mě jednou zbláznila.ˮ
,,A co když jsem zblázněná pořád?ˮ zeptala jsem se provokativně. Neodpověděl mi. Začal se nebezpečně přibližovat,až nakonec spojil naše rty. Milovala jsem ho a neměla jsem jediný důvod bránit se mu.
Sasukeho pohled:
Miluju jí. Teď už to vím jistě. Chci ji mít u sebe a chránit ji. Nevím co bych bez ní dělal. Když jsem ji před pár dny viděl v kaluži krve,zastavilo se mi srdce.
,,Miluju tě. Vždycky jsem tě miloval.ˮ zašeptal jsem jí
,,Já tebe taky.ˮ odpověděla mi a znovu jsme se políbili.
,,Až se uzdravíš vrátíme se do Konohy a obnovíme klan,co ty na to?ˮ
,,Ráda.ˮ
usmála se a znovu jsme se políbili a nechali se unášet kouzlem noci.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jaku Radoš Jaku Radoš | E-mail | 29. března 2011 v 19:24 | Reagovat

Fakt dobrý to se ti fakt povedlo. :-D

2 Sak Sak | 8. července 2011 v 10:29 | Reagovat

Vtipné to bolo s Itachim :D :D musela sa cítiť trápne :D :D ale je to fakt super :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama